dříve:
2. dynastie
nahoru
Archaická doba
později:
4. dynastie
  panovníci  

3. dynastie (2650-2575)

Jako tomu bylo v případě 2. dynastie, i u třetí se těžko určuje správné chronologické pořadí vlády jejích panovníků. Může to mít následující příčiny:  
  • S výjimkou Huneje, který je uznáván jako poslední vládce dynastie, monumenty 3. dynastie zmiňují panovníky pomocí jejich Horových jmen, zatímco pozdější vládci jsou popisováni podle svého rodného jména (nomen)
    Turínský papyrus patrně vyjmenovává vládce, kteří nejsou prokázaní archeologickými výzkumy. Je proto nezbytné přiřadit jména z monumentů 3. dynastie králům z papyru.
  • Turínský papyrus umístil do čela dynastie Nebku. Tedy před Džosera (Necericheta). Manetho také před Džosera umístil jiného vládce. Jiné seznamy králů ale Nebku nezmiňují a za zakladatele dynastie určují Džosera. Podle Papyru Westcarové, který obsahuje některé Chufuovi předchůdce, musel být Nebka někde mezi Džoserem a Hunejem.
  • Ačkoliv většina seznamů uvádí v této dynastii 5 králů, okolo čtvrtého z nich se objevují rozpory. V Turínském papyru se jedná o Hudjefa - to je obyčejně používáno pro vládce, jejichž jména byla úmyslně nebo náhodou v originálech, ze kterých písař čerpal, zničena. Jestliže zničení jména bylo záměrné, může to znamenat nějaké dynastické problémy.
    Jiné seznamy zmiňují jako čtvrtého panovníka dynastie Sedjese nebo Neferkara. Může se jednat ve všech třech případech o stejného panovníka, ale také nemusí. Jestliže tato jména (včetně Hudjefa) patří ke stejnému vládci, těžko si vysvětlíme, proč jeden a ten samý král je jednou zmiňován jako Sedjes a jednou jako Neferkare. Jestliže se jedná o jiné muže a Hudjefa z Turínského papyru patří k Sedjesovi, Neferkarovi nebo dokonce k ještě jinému, neznámému vládci, tak se jen těžko vysvětlí, proč Turínský papyrus zmiňuje pouze 5 vládců a ne 6 nebo 7.
  • Manetho v nejrůznějších kopiích svého původního díla sepisuje ještě více vládců 3. dynastie a přiřazuje jim celkovou délku vlády delší než 200 let. Jak počet vládců tak i délka jejich vlády jsou považovány za příliš přehnané. Ovšem velký počet vládci uvedený Manethem může ukazovat, že počet 5 panovníků ve starších seznamech je příliš nízký.

Stavitel slavné stupňovité pyramidy v Sakkáře je díky svému komplexu identifikován jako Hor Necerichet (Džoser). Nápisy zanechané v komplexu princem Chaemwasetem, slavným synem Ramesse II., určují jako vlastníka budovy Džosera a  prozrazují nám, že Hor Necerichet a Džoser(-Ti) s Turínského papyru jsou jedna a táž osoba.
Během trvání 3. dynastie byly stavěny nejméně dvě další budovy, nějakým způsobem podobné s Necerichetovou stupňovitou pyramidou: Sechemchetova pyramida v Sakkáře a vrstvená pyramida v Zavíjet el-Arjánu, obě jsou nekokončené. Podle archeologických a architektonických důkazů je možné konstatovat, že oba monumenty byly stavěny po tom Necerichetově. V pyramidě v Sakkáře, starší ze dvou zmíněných, bylo nalezeno Horovo jméno Sechemcheta. Pokud může být tento nápis interpretován jako Nebtiho jméno, potom je Sechemchet vlastně Džoser-Teti, následník Džosera (Necericheta). Tato interpretace je založena na stylu a umístění jeho pyramidy a na zmíňce o Imhotepovi, architektovi Necerichetovy pyramidy, na nápisech v Sechemchetově monumentu.
V pyramidě v Zavíjet el-Arjánu nebylo nalezeno žádné královské jméno. Ale na soukromém hřbitově poblíž bylo odhaleno Horovo jméno Chaba. Tento král by tak patřil za Sechemcheta a před Huneje, což ho umísťuje na čtvrtou pozici v seznamu: panovník Hudjefa. Toto určení Hora Chaba jako krále Hudjefa není jisté.

Do 3. dynastie patřili ještě další dva vládci, které známe pouze jejich Horovým jménem: Hor Sanacht a Hor Qa-Hedžet. Ani jeden z těchto vládců nemůže být přesně zařazen. Bylo navrhováno, že Sanacht je Horovo jméno faraóna Nebky, ale jediný argument pro toto tvrzení je nález ze Sinaje, který zmiňuje Horovo jméno Sanacht a znak ka, jenž může být považován za část jména (nomen) krále. Podle mě je ale znak ka částí slova, které se čte jako mefkat a znamená "tyrkysový", tedy hlavní minerál, který Egypťané ze Sinaje získávali. Archeologické záznamy ukazují, že Necerichet byl předchůdce Sanachta.


Hlava sochy Necericheta
(Džosera) v životní velikosti
byla nalezena v pohřebním
komplexu v Sakkáře (více...)

Úlomek reliéfu se jménem Sanacht, nalezený na Sinaji. Zobrazuje krále s Červenou korunou v tradičním postoji při zabíjení nepřítele.

Při pohledu na nálezy se zdá, že Hor Qa-Hedžet byl ten samý člověk jako Hunej, poslední vládce dynastie. Je to částečně tím, že Horovo jméno Huneje není známé. Toto srovnání je ale pouze hypotetické a není obecně egyptology uznávané.  

Reliéf Qa-Hedžeta objímaného Horem "ve Velkém paláci". Přiřazení jména Qa-Hedžet k některému z králů na Turínském papyru zůstává dosti problematické.

Bez ohledu na naše problémy při určování některých králů, zde stále zůstává důležitý úspěch těchto panovníků v historii Starověkého Egypta. Je jím architektonický přechod od dřeva k cihlám a k přírodnímu kameni.
Stavba komplexu stupňovité pyramidy pro Hora Necericheta v Sakkáře je velkým krokem dopředu v technologii a architektuře. Tak obrovským, že určila tvar egyptských staveb na tisíce let dopředu. Necerichet, pod jménem Džoser, a ještě více jeho geniální architekt Imhotep zůstali slavní celou dlouhou historii starověkého Egypta.
Ačkoliv Necerichetovi bezprostřední nástupci neuspěli ve stavbě dalších velkých budov, 3. dynastie hrála pilotní roli v přechodu od Archaického období k Věku pyramid. To je také důvod, proč je v mnoha historických knihách 3. dynastie umísťována na začátek Staré říše a ne na konec Archaického období. Jenže mnohem více a více egyptologů se nyní přiklání k přiřazení této dynastie do Archaického období, protože kulturně patří více k prvním dvěma dynastiím než k těm následujícím.

 

Tabulka obsahuje panovníky 3. dynastie:

 

Jméno Manetho Turínský papyrus  Data (*)
Džoser Tosorthros Džoser / Džoser-It 2650-2631
Sechemchet Tyreis Džoser-Ti, Džoser-Teti 2631-2623
Chaba   Hudjefa (?) 2623-2619
Sanacht Necherôphês (?) Nebka (?) 2619-2599
Hunej   Huni 2599-2575

  (*) všechna data jsou pouze přibližná a dokonce i doba vlády jednotlivých králů je možným předmětem debaty.