dříve:
5. dynastie
nahoru
Stará říše
později:
7./8. dynastie
  panovníci  

6. dynastie (2323-2150)

S výjimkou Merenrea II. a Nitokrise je existence všech faraonů šesté dynastie ověřená z archeologických pramenů. Merenre II. a Nitokris jsou známí pouze z královských seznamů a od Manetha. Žádné ze známých monumentů neobsahují jejich jména a nejsou ani zmíněni na nápisech vysokých úředníků.
Protože na královských seznamech jsou tituly Merenrea II. stejné, jako má Merenre I., je možné, že přinejmenším tyto tituly vznikly nějakou chybou.

Na Turínském papyru je před vládci 6. a 8. dynastie proveden součet délky vlády panovníků prvních pěti dynastií. To naznačuje, že s 6. dynastií se dostala k moci nová královská rodina. O vztahu mezi zakladatelem 6. dynastie a jeho předchůdcem se vedou debaty. Někdo věří, že si vzal za ženu jeho dceru.
Z kulturního hlediska je 6. dynastie pokračováním té páté. Panovníci pokračovali ve stavbě pyramid pro svůj zádušní kult. Pyramidy a zádušní chrámy tohoto období mají standardní velikost a v podstatě stejné plány. Pohřební komora, předkomora a vstupní chodba těchto pyramid jsou popsány Texty pyramid, čímž se následuje příkladu faraóna Venise z 5. dynastie. Většina vládců 6. dynastie se také rozhodla postavit svůj monument v Sakkáře a tím také pokračovali v tradici posledních dvou faraónů 5. dynastie.
Vládní reformy se soustředily na posílení moci nad zbytkem země. Často se prohlašuje, že politika dosazování místních vládců do provincií způsobila pád dynastie a Staré říše.  Také je třeba zmínit, že během 1. přechodného období se moc těchto místních vládců výrazně zvýšila na úkor centrální vlády. Dlouhá vláda Pepiho II. je často považována za konec Staré říše. Podle tohoto pohledu byl starý král cílem intrik a spiknutí. Různí členové královské rodiny a vysoce postavení úředníci se snažili převzít moc. Ovšem musíme dodat, že pro tyto "romantické" představy neexistuje žádný důkaz. I když stárnoucí Pepi II. nebyl schopný vládnout zemi sám, centrální administrativa byla dostatečně dobře organizovaná, aby vládla za něho.
Více a více se věří, že na úpadek dynastie měly hlavní vliv klimatické změny a klesající kvalita nilských záplav.

Klečící socha Pepiho I.
dokazuje schopnosti
umělců pracujících
v královských ateliérech
6. dynastie (více...)
 

 

Tabulka obsahuje panovníky 6. dynastie:

 

Jméno Manetho Nejvyšší rok Data (*)
Teti Othoês   2323-2291
Veserkare     2291-2289
Pepi I. Phiôps   2289-2255
Merenre I. Methuspuphis   2255-2246
Pepi II. Phiôps   2246-2152
Merenre II. Menthesuphis    
Nitokris Nitokris    

  (*) všechna data jsou pouze přibližná a dokonce i doba vlády jednotlivých králů je možným předmětem debaty.