Královská titulatura

Počínaje druhou polovinou 5. dynastie se královská titulatura , nxb.t, skládala z pěti titulů neboli , rn wr, "velkých jmen". Každý z těchto titulů vyjadřuje specifický pohled na egyptské vládce a je zmíněn na následujících řadkách.  

Horovo jméno

Nejstarší známá část královské titulatury je Horovo jméno , někdy také nazývané jméno Ka. Představuje krále jako pozemské vtělení boha Hora, božského pravzoru a patrona egyptských faraónů.
Toto jméno je většinou zapisováno v obdélníkovém rámci, na jehož dolním okraji je možno vidět snižující se obložení, stejně jako tomu je na průčelích prvních hrobek a na falešných dveřích v mnoha soukromých hrobkách. Staroegyptský název pro toto průčelí byl serech. Toto jméno se dnes často používá, když se mluví o (palácových) průčelích.
Na vrcholu serechu je posazený Hor - sokol, odtud pochází název "Horovo jméno". Ve více propracovaných vzorcích z Nové říše je Hor znázorněn s dvojitou korunou a je doprovázen sluncem.
V archaické době byl usazený sokol vlastně část králova jména. Například Aha byl nazýván Hor-Aha, "Hor, který bojuje".

Toto jméno nebylo panovníkovým rodným jménem, ale dostal ho, když usedl na trůn. Během archaického období a Staré říše se jednalo o vládcovo oficiální jméno. Jeho rodné jméno se v oficiálních dokumentech neobjevovalo. To komplikuje určení mnoha králů ze seznamů, kde bylo naopak zmíněno jenom jejich rodné jméno.
Ačkoliv bylo používáno během celé historie starověkého Egypta, od konce Staré říše svoji důležitost postupně ztrácelo.

 

Vedžova stéla je krásnou
ukázkou Horova jména
zapsaného v serechu.

Nebtiho jméno

Nebtiho jméno ukazuje krále ve zvláštním vztahu ke dvěma bohyním: supí bohyni Nebthet Hornoegyptských měst Elkabu a Hierakonpole a kobří bohyni Uto dolnoegyptského města Buto. Bohyně jsou zbožštělé personifikace Horního resp. Dolního Egypta a jako takové tedy Nebtiho jméno znamená "ten z Nebthet a Uto", neboli "náležející Hornímu a Dolnímu Egyptu".
Oproti Horovu jménu, které bylo používáno již v archaické době, Nebtiho jméno vyjadřuje představu duálního království. První král, o kterém se ví, že tuto titulaturu používal, byl Den. Použití jména za jeho vlády může pravděpodobně znamenat některé vládní reformy, jež se v tu dobu objevily.
Řecká interpretace titulu jako "Pán korun" je druhotná a pravděpodobně se odvíjí od chrámových scén, na kterých jsou obě bohyně zobrazeny při korunovaci faraóna.

 

Nebtiho jméno Hora
Necericheta je spojeno
s titulem "Král Horního a
Dolního Egypta" (což se
později stalo úvodním
titulem prenomenu),
nalezeno na soše v Serdabu
v jeho pohřebním komplexu
v Sakkáře.

"Zlaté Horovo jméno"

Smysl třetí části královské titulatury, "zlatého Horova jména" , je více sporný. Představuje sokolího boha Hora usazeného na symbolu, který obyčejně představuje "zlato".
Na základě řeckého ekvivalentu nalezeného na Rosettské stéle, překládaného jako "nadřazený svým nepřátelům", se usuzovalo, že hieroglyfy symbolizují Hora vítězícího nad Sethem, ombit (další možné čtení hieroglyfu, na kterém stojí sokol). To je bezpochyby interpretace z řeckých časů, kdy byly protiklady mezi Horem a Sethem mnohem více zdůrazňovány, než tomu bylo v dřívějších časech. Důkazy z těchto ranějších dob ale směřují k jinému vysvětlení.
Jestliže "zlaté Horovo jméno" představuje Horovo vítězství nad nepřítelem Sethem, očekávalo by se, že následující jména za touto skupinou znaků budou agresivní povahy, ale většinou mají k bojovné náladě velmi daleko.

Jak Cheops ze 4. dynastie tak Merenre z 6. dynastie měli nad symbolem "zlata" titul se dvěma sokoly. Tito dva sokoli byli často používáni jako symbolické ztvárnění usmířených bohů Hora a Setha. Jestliže by hieroglyf, nad kterým sedí Hor, opravdu představoval Setha, pak bychom měli vzorek, nad kterým jsou zobrazeni Hor a Seth, oba pořážející Setha.

V souvislosti se svojí titulaturou Thutmose III. říká: "on (Amon) mě vytvořil jako sokola ze zlata". Spoluvládkyně Thuthmose III., Hatšepsovet, se nazývala "ženský Hor z jemného zlata". Pojetí zlatého sokola může být s určitostí sledováno až do 11. dynastie. Nápisy z 12. dynastie popisují zlaté Horovo jméno jako "jméno ze zlata".
Zmínka o "zlatu" je silně spojená se zmínkou o "věčnosti". Pohřební komory v královských hrobkách Nové říše byly často nazýváno "zlaté pokoje", nejenom proto, že byly vykládány zlatem, ale také proto, že zde byly na věčnost. "Zlaté Horovo jméno" může tedy mít stejný význam jako věčnost, vyjadřuje tedy přání krále stát se věčným Horem.

 

Propracovaná ukázka
symbolu Zlatého Hora
z hrudního štítu z období
Střední říše

Prenonem

Prenomen je jméno, která následuje po titulu "Král Horního a Dolního Egypta". Nejstarší známý příklad tohoto titulu je datován opět do vlády faraóna 1. dynastie Dena, kdy bylo často kombinováno s Nebtiho jménem. Ovšem trvalo to až do konce 3. dynastie, než se tento titul začal opravdu používat. Nahradil Horovo jméno, jakožto nejdůležitější oficiální královské jméno.

Prenomen téměř vždy obsahuje jména boha Re. Typické příklady jsou "milý k Reově srdci" (Amenemhet I.) a "pán kosmické pořádku je Re" (Amenhotep III.). Jeden z prvních případů boha re jakožto části královského jména patří Rachefovi ze 4. dynastie (Chaf-Re).
Všechna prenomen, která neobsahovala boha Re, se datují před 11. dynastii. Stálá přítomnost Reova jména v prenomenu znamená, že tento tiul byl králi dáván, když usedl na trůn a že ho tím uváděl do blízkého vztahu s univerzálním slunečním bohem Re.

Titul "Král Horního a Dolního Egypta" může být někdy následován frází "pán dvou zemí", někdy je jí celý nahrazen. Královna mohla být nazývána "paní dvou zemí".

Prenomen Senvosreta I.
v Bílé kapli v Karnaku.

Nomen

Nomen je uváděn s přídomkem "syn boha Re". Byl doplněn ke královské titulatuře na počátku 4. dynastie. Od těchto dob se královská titulatura ustálila v podobě, kterou zde popisujeme.
Jméno v kartuši bylo podle pravidel královo rodné jméno. Je to v podstatě ekvivalent dnešních příjmení. V 11. dynastii se nosila jména Enjotef a Mentuhotep, ve 12. dynastii jména Amenemhet a Senvosret, do 13. dynastie patřilo několik králů se jménem Sebekhotep a 18. dynastie se skládá téměř výhradně z vládců pojmenovaných Amenhotep nebo Thutmose.

Někdy je před nomen umísťována fráze "dobrý bůh". Jiný titul, který se někdy umísťoval mezi "Reův syn" a nomen byl "pán zjevení", někdy také překládán jako "pán korun". Tento titul opět potvrzuje úzký vztah mezi faraónem a sluncem: panovníkovo zjevení na trůnu je přirovnáváno k vycházejícímu slunci na východním horizontu.

Od druhé poloviny Staré říše je hlavním jménem prenomen a je často nacházeno samotné, nebo společně jenom s nomen. Horovo jméno sloužilo jenom velmi zřídka identifikačním účelům.
Obě jména jsou téměř neměnně zapisována v "kartuších" nebo "královských kruzích". Kartuše zobrazuje kruh vytvořený lanem, konce jsou svázány dohromady, aby se divákovi jevily jako rovná čára: . Jednoduše řečeno, tato smyčka vede dokola, protože zprostředkovává "věčnost" a "obklopuje celé stvoření". Je prodloužená a oválná kvůli délce hieroglyfických jmen v ní uzavřených.
Příležitostně je možno nalézt v kartuši jméno boha nebo bohyně. Byl to speciálně případ Osiris-Onnophris a Isis na chrámových nápisech z řecko-římského období.

 

Slova a výrazy spojená s vládci

Král

Slovo běžně používáno pro "krále" je , někdy zkracované na . Stejné slovo je také používané pro "krále Horního Egypta". Pouze zřídka se pro označení krále používá , "král Dolního Egypta". Někdy se titul "Král Horního a Dolního Egypta" jednoduše překládá jako "král".

 

Panovník, monarcha a vládce

Jiné slovo používané ve spojení s králem je , které obyčejně překládáme jako "panovník" nebo "monarcha". Je méně časté než , které znamená "vládce".

 

Veličensto

Na úvod královského jména se často používá fráze "Veličenstvo". Například "Veličenstvo král Horního a Dolního Egypta Usermaatre Setepenre" (Ramesse II.).
Jako mluvčí se král sám často označoval jako "Moje veličenstvo" a v 2. a 3. osobě je adresován jako "Vaše veličenstvo" a "Jeho veličenstvo". Někdy mluvil král i sám o sobě jako "Jeho Veličenstvo". Ženský protějšek tohoto výrazu, "Její veličenstvo", byl často používán královnami 18. dynastie, jako byla Ahmose, ale speciálně Hatšepsovet.
Překlad slova "veličenstvo" je pouhá náhražka. Jeho výskyt ve frázích jako je "ve veličenstvu paláci" se nevztahuje k žádné fyzické osobě. Přesný význam tohoto slova je nejistý, ačkoliv slovo, které se vyskytuje v podobných situacích znamená "sluha".

 

Faraón

Obyčejně nazýváme krále starověkého Egypta jako "Faraóny". Ve skutečnosti bylo toto slovo používáno Řeky a Hebrejci jako označení vládců v nilské zemi. Toto slovo je odvozeno z egyptského "velký dům", tedy slova, který bylo původně používáno na označení paláce nebo dvora.
Od konce 12. dynastie dále bylo přání zdraví, "ať žije, daří se mu a je zdravý", často připojováno k "velkému domu", ale stále ještě asi znamenalo palác nebo dvůr.
Nejstarší jistá zmínka, kde "velký dům" s určitostí patří ke králi, je dopis Amenhotepovi IV., který je adresován jako: "Faraón, ať žije, daří se mu a je zdravý, pán".
Počínaje 19. dynastií se občas objevuje jenom "Jeho veličenstvo". My čteme "faraón udělal to a to". Jinými slovy, tento termín se stal uznávaným označením králem, stejně jako se označení "Bílý dům"  někdy vztahuje k osobě, která žije uvnitř, namísto k budově samotné. V poslední části vývoje se jméno přidalo k titulu, jako například "faraón Hofra" ve Starém zákoně. Nejstarší známý egyptský příklad tohoto použití je u jednoho z Šešonků ve 22. dynastii.

 

Formule přidávané ke jménu krále

Všechna slova vztahující se k vládcům, včetně jmen faraónů, mohou být následována přáním štěstí a zdraví "ať žije, daří se mu (jí, tomu) a je zdravý". Může to být také dovedeno do extrému, když téměř každé slovo týkající se krále je následováno tímto přáním.
Královské kartuše byly často následovány buď přáním zdraví jako například "žijící věčně" nebo "obdařen věčným životem" nebo frází, která přiřazovala krále k některému určitému božství, například "milovaný Amon-Rem".

 

Přečtěte si kapitoly věnované jednotlivým vládcům (jejich titulům), pokud chcete vědět víc o jejich konkrétních královských titulaturách.

 

Titul "Syn boha Re" byl
ke královské titulatuře
přidán během 4. dynastie.