dříve:
král "Štír"
nahoru
1. dynastie
později:
Aha
  Narmer:
titulatura
 

Narmerova paleta

Narmerova paleta je plochá břidlicová deska asi 64 centimetrů vysoká. Je pojmenována podle Hora Narmera, jehož jméno se objevuje na obou stranách. Její velikost, váha a výzdoba ukazují, že se jedná o ceremoniální paletu, ne o skutečnou paletu, která se denně používala ke kosmetickým účelům.

Přední (vlevo) a zadní (vpravo) části Narmerovy palety

Byla nalezena v Hierakonpoli, starověkém předdynastickém městě umístěném na jihu Egypta, britským archeologem J.E.Quibellem během vykopávek v sezóně 1897-98 mezi jinými artefakty pocházejícími z ranných začátků zaznamenané historie starověkého Egypta: zlomky ceremoniálního žezla náležejícího Narmerovy a několika dalšími fragmenty hlavic, popsanými jménem "Štíra", jednoho z Narmerových předchůdců. Přesné okolnosti nalezení palety nebyly zaznamenány a v publikacích o Quibellově práci v Hierakonpoli existují rozpory.

Výzdoba

Vršek palety

Narmerovo jméno je zobrazeno v serechu mezi hlavami krav

Vršek palety je "vyzdoben" podobným způsobem na obou stranách: jméno krále je zapsáno v takzvaném serechu mezi dvěma kravskými hlavami. Zvířecí hlavy jsou zakresleny zepředu, což není pro pozdější egyptské umění charakteristické. Ve většině publikací jsou tyto hlavy popsány jako kravské hlavy, což je interpretováno jako ranná existence kultu kravých božstev,možná dokonce Hathor. Ovšem je možné, že zvířata jsou býci a ukazují na sílu krále, symbolika, která se objevuje i jinde na paletě a byla často používána během historie starověkého Egypta.

Centrální scéna vzadu

Narmer zabíjí nepřítele. Hodně egyptologů je sváděno k tvrzení, že tato scéna zobrazuje Narmerovo dobytí Dolního Egypta.

Většina zadní části palety je vyplněna pečlivě vytvořeným detailním reliéfem. Je zde zobrazen král, nepochybně Narmer, chystající se zabít nepřítele, kterého drží za vlasy. Tato póza je pro egyptské umění typická. Má na sobě krátkou sukni, zvířecí ocas a korunu, která byla alespoň v pozdějších časech přisuzována Hornímu Egyptu - Bílou korunu.
Za ním je holohlavá osoba, která drží v levé ruce královy sandále a v pravé ruce košík. Znaky za hlavou tohoto muže mohou značit jeho titul, ale jejich přesný obsah a smysl není jistý. Skutečnost, že král je zobrazen bosý a následuje ho nosič bot, pravděpodobně značí rituální povahu scény na paletě.

Králova oběť klečí před ním, ruce svěšené podél těla. Kromě opasku je zobrazen nahý. Kontrast mezi nahou obětí a oděným králem symbolizuje fakt, že oběť byla barbarského původu. Dva znaky za jeho hlavou byly často špatně interpretovány jako jméno oběti. Je to spíše tak, že harpuna značí "číslo jedna" a jezero znamená "vodu", takže to byla Narmerova první bitva v oblasti vod.

Nad hlavou oběti, čelem ke králi, jsou zobrazeny personifikované bažiny: levá část kusu země nebo bažiny je tvořenou mužskou hlavou, připomínající Narmerovu oběť. Z této země vyrůstá šest stvolů papyru, což ukazuje, že tato zem je bažinou. Sokol, symbol krále, sedí na vrchu papyrů a odebírá život skrze nosní dírky obličeje v bažině.
Zmínka bažin na paletě je často chápána jako odkaz na bažinaté kraje v nilské deltě, v Dolním Egyptě. Dolní Egypt byl symbolizován také jako hieroglyf znázorňující bažiny. Avšak je spíše možné, že paleta prostě reprezentuje nějaké bažiny, které stejně tak mohou být Fajúmskou oázou nebo nějakou jinou oblastí.
Alternativní vysvětlení tohoto symbolu také bývá, že každý papyrus reprezentuje číslo 1000 a že si tedy sokolí král podrobil 6000 nepřátel. Papyrus byl sice později používán v hieroglyfech na zaznamenání číslovky 1000, ale na této kresbě je zaznamenán trochu jinak. A co více, není jisté, že znaky používané na počátku psaní hieroglyfů měli stejný fonetický i ideografický význam. Toto alternativní vysvětlení je tak asi trochu více přitažené za vlasy.

Dolní scéna vzadu

Dva mrtví nepřátelé symbolizující dobytá města, jsou zobrazení pod Narmerovýma nohama

Pod královýma nohama, na spodku zadní části palety, leží dva svalení a nazí nepřátelé. Jednu paži mají zdviženou, druha je položena za zády. Jejich nohy jsou roztažené. Postoj ukazuje, že jsou padlí. Nalevo od každé oběti je hieroglyfický znak. Ten vlevo reprezentuje zeď a druhý je nějaký druh uzlu. Oba znaky jsou obvykle interpretovány jako jména míst, která byla Narmerem dobyta. Jak se čtou se ovšem neví, takže i když jsou to opravdu jména míst, nevíme kterých.

Vrchní část vpředu

Narmer prohlíží hromadu bezhlavých těl, asi představujících pobité nepřátele po bitvě

Na vršku přední části palety je Narmer zachycen jako druhá postava zleva. Má na sobě Červenou korunu, znak Dolního Egypta. V levé ruce má palcát, zatímco pravou ruku drží na hrudi a má v ní nějaký druh cepu. Dva znaky před ním reprezentují jeho jméno, ale nejsou zapsány v serechu.
Opět je následován holohlavou postavou, která nese jeho obuv v levé ruce a košík v pravé ruce. Trojúhelník nad tímto mužem obsahuje znak nejasného smyslu.

Před králem jde dlouhovlasá osoba. Znaky doprovázející tuto postavu mohou být čteny jako Tshet, jestliže by měly ten význam, jako v pozdějších hieroglyfech. Co znamenají se neví. Osoba podobně znázorněná a se stejnými hieroglyfy může být také nalezena na ceremoniálních palcátech Narmera i krále "Štíra". Je považován za šamana. Musí být ovšem zmíněno, že jestliže tento Tshet měl nějakou kněžskou funkci, je jeho zobrazení jako dlouhovlasého muže namísto holohlavého dosti atypické pro pozdější zobrazování kněží.

Před Tshetem jdou čtyři osoby, nesoucí standardu. Ta nejvíce vlevo znázorňuje nějaký druh zvířecí kůže, druhá psa a další dvě sokola. Standardy mohou být emblémy královského Narmerova domu nebo oblastí, které již náležely k jeho království.

Cíl tohoto procesí je znázorněn zcela vpravo: 10 bezhlavých těl zde leží na zemi, své hlavy mají hozeny mezi nohama. Nad oběťmi je zakreslená loď s harpunou a sokolem. Tyto znaky jsou často interpretovány jako jméno dobytého území. Jestliže jméno zůstalo stejně během historie Starověkého egypta, tak potom dobyl Narmer oblast nazývanou Mareotis, sedmou dolnoegyptskou provincii.
Dva znaky před názvem oblasti - dveřní křídlo a vrabec - znamenají "vytvořit" nebo "založit". Celá skupina znaků může být tedy interpretována jako událost dobytí oblasti Mareotis, Narmer zde založil novou provincii, jejíž jméno je zapsáno lodí, harpunou a sokolem.

Centrální část vpředu

Na krocení divokých zvířat se často pohlíží jako na metaforu pro sjednocení Horního a Dolního Egypta

Centrální scéna na přední části palety ukazuje dva muže, kteří svazuje dohromady kriky dvou bájných zvířat. Mezi jejich krky je kruhová část palety o něco hlubší, než zbylý povrch. Tato část je místem, kam se dávala kosmetika, pokud to nebyla jenom ceremoniální paleta.
Svazování krků dvou zvířat je často vysvětlováno jako symbol pro svazování Horního a Dolního Egypta, ačkoliv nic nenasvědčuje, že zvířata jako symboly obou částí Egypta. Toto je jedinečné zobrazení a žádné podobné není známo. Není nemožné, že byly použity jenom pro vytvoření kruhové oblasti ve středu palety. Navíc, ceremoniální palety často zobrazují drezúru divokých zvířat, jeden z tradičních úkolů krále.

Dolní scéna vpředu

Býk symbolizuje krále rozbíjejícího zdi města nebo pevnosti

Scéna na spodku palety pokračuje v zobrazování dobývání a vítězství. Býk, téměř určitě symbol královy síly a energie, dupa po poraženém nepříteli a útočí svými rohy na zdi města nebo pevnosti. Jméno města je napsáno mezi zdmi, ale neví se, jak by se mělo správně číst.

Smysl

Celkový vojenský symbolismus palety je jasný. Pomocí různých typů zobrazení je zde král zas a zas zobrazován, jak vítězí nad svými nepřáteli. Je zobrazován, jak zabíjí klečícího nepřítele a šlape po tělech mrtvých. Vepředu kontroluje pobitá těla protivníků a jako býk rozráží městské zdi či pevnost.
Skutečnost, že král je na jedné straně zobrazován s korunou Horního Egypta a na druhé s korunou Dolního Egypta je často považována za důkaz, že hornoegyptský Narmer byl tím, kdo si úspěšně podrobil Dolní Egypt.
Ztotožnění Červené koruny s Dolním Egyptem nemůže být během pozdějších období historie zpochybněno, ale tato asociace může být špatná během archaického období. Ve skutečnosti se v Horním Egyptě nalezly nádoby pocházející již z období několik generací před Narmerem a je na nich Červená koruna. Je proto možné, že Červená koruna znamenala jiný druh královské moci než Bílá a že vůbec neměla žádný geografický smysl. Narmer zobrazený s Červenou korunou by tedy v tomto případě nebyl důkazem, že dobyl celý Dolní Egypt.

Ale navzdory pochybám obklopujícím smysl Červené koruny, je stále jasné, že dekorace na paletě ukazuje na důležité vojenské tažení, které Narmer vedl proti oblastem bažin. Jsou zde zmíněna tři jména měst nebo pevností, které dobyl během tohoto tažení, a ačkoliv nevíme, ke kterým místům tato jména patří, byla to místa, která se mu podařilo dobýt. Skutečnost, že jsou jména těchto nepřátel uvedena na paletě ukazuje na velkou důležitost těchto bitev.
Paleta také poukazuje na založení provincie, která by mohla být 7. dolnoegyptskou provincií umístěnou na východě nilské delty. Jestliže je to tak, na paletu se dá pohlížet jako na historický dokument dokazující dobytí východní části Dolního Egypta.