dříve:
Chasechemuej
nahoru
3. dynastie
později:
Sechemchet
Titulatura Serdabská
socha
Pyramidový
komplex

Džoser (Necerichet): historie

Necerichet (Džoser) je jeden z nejznámějších králů 3. dynastie. Ze zdrojů z jeho doby plyne, že byl znám pouze svým Horovým a Nebtiho jménem - Necerichet, "vtělené božství". Pozdější prameny, mezi nimi zmínka z Nové říše na jeho stupňovité pyramidě v Sakkáře, potvrzují, že Džoser ze seznamů králů a stavitel stupňovité pyramidy Necerichet jsou jeden a ten samý člověk.

Podle Turínského papyru vládl Necerichet 19 let. Po něm následovala dvacetiletá vláda neprokázaného faraona Nebky. Archeologické prameny ale říkají, že Nebka by měl být považován za prvního krále po Chasechemuejovi (poslední král 2. dynastie). Pořadí ve kterém jsou Chufuovi předchůdci na papyru Westcarové zase ukazuje, že Nebka patří mezi Necericheta a Huneje a ne před ně. Skutečnost, že Turínský papyrus zapsal Necerichetovo jméno červeně může být také důležitá.
Při pohledu na Necerichetovy stavební projekty, zejména v Sakkáře, zůstáváme dost pochybovat nad délkou jeho vlády, jež mu je připisována na Turínském papyru. Možná tvůrce Turínského papyru chyboval při počítání délky vlády podle staroegyptského značení. Je možné, že Necerichet vládl i 37 nebo 38 let.

Nimaathapu, žena Chasechemueje, se pyšnila titulem "Matka krále". To by znamenalo, že Necerichet byl její syn a Chasechemuej jeho otec.
Z období Džoserovy vlády jsou známy tři královské ženy: Inetkawes, Hetephernebti a třetí, jejíž jméno bylo zničeno. Jedna z nich byla asi jeho žena, zbylé patrně dcery nebo sestry. Vztah mezi Necerichetem a jeho nástupcem Sechemchetem není znám.


Hlava sochy Necericheta
v životní velikosti nalezená
v Serdabu v jeho pohřebním
komplexu v Sakkáře (více...)

Některé části reliéfů nalezené v Heliopoli a Gebeleinu obsahují Necerichetovo jméno a jsou důkazem Džoserovy stavební politiky.
Nápis vytvořený jakoby za vlády Džosera, ale ve skutečnosti až během dynastie Ptolemaiovců, zachycuje jak tento vládce přestavěl chrám boha Chnuma na ostrově Elfantina u prvního kataraktu, a tak ukončil v Egyptě hladomor. Ačkoliv je tento nápis pouze příběh, ukazuje, že ještě více než dvě tisíciletí po Necerichetově vládě se na něho na Elefantině pamatovalo. Také to ukazuje, že se na tomto ostrově těšil speciální vážnosti.
Je možné, že za Necerichetovy vlády byla jižní hranice rozšířena k prvnímu kataraktu.

Necerichetova zahraniční politika byla opatrná a soustředila se na ekonomicky důležitá místa. Poslal několik vojenských expedicí na Sinaj, čímž porazil zdejší Beduíny. Sinaj své důležitosti vděčila za cenné minerály - tyrkys a měď. Byla také strategicky důležitá, protože se nacházela mezi asijskými Beduíny a nilským údolím.

Necerichet je hlavně znám svojí stupňovitou pyramidou v Sakkáře a vůbec jejím celým komplexem. S tím se spojuje jméno architekta, který navrhl a postavil první kamenné stavby na světě - velekněz a vezír Imhotep, který také stavěl stupňovitou pyramidu pro Necerichetova nástupce Sechemcheta. Kromě technologického pokroku a řemeslného umění starověkých Egypťanů Necerichetův pohřební komplex také demonstruje organizační umění centrální vlády.

Úlomek z Heliopole ukazuje
část Necerichetova jména
v Serekhu.

Pohled na stupňovitou pyramidu a část okolního komplexu staveb postaveného v Sakkáře pro Necericheta